ÚVOD

V. r. 1968 požádali zástupci silového trojboje, světovou federaci vzpírání o oficiální uznání silového trojboje jako samostatného sportu. Lékařská komise však jejich žádost zamítla. Uznání trojboje, jako samostatného sportu, se dostalo až založením samostatné federace IPF (International Powerlifting Federation), v r. 1972.
Popularita tohoto sportu rostla kromě Anglie i v jiných evropských zemích Evropy, např: ve Francii, Německu, Rusku, Rakousku, Polsku i ve Skandinávii. Velkou popularitu si získal tento sport také v Jižní Americe a Austrálii.
Jeho historie je těsně spjata, kromě siláctví, se dvěma sporty, vzpíráním a s kulturistikou. Ta se k nám dostala z Polska v šedesátých letech prostřednictvím časopisu "Sport dla wszystkich", kde byly metodické materiály, tréninkové programy a další informace. Začaly vznikat první oddíly a zájem o posilování brzy vzrostl natolik, že dne 13. dubna 1964 byla kulturistika přiřazena ke vzpírání.
První soutěž v kulturistice se konala v roce 1964. Disciplíny silového trojboje byly tehdy součástí kulturistických soutěží. Nejlepší výkon ve dřepu zde předvedl Bartoloměj Vereš z Košic - 165 kg a v tlaku Hanzlík - 135 kg. Nejlepší výkon z tohoto roku předvedl Juraj Pipasík z Bratislavy. (Trojboj 373,5 kg, dřep 167,5 kg, tlak 140 kg a bicepsový zdvih 66 kg.). V té době se ještě prováděl dřep, tlak a bicepsový zdvih.(Ten byl zrušen ve světě v roce 1966, u nás to bylo později.). Soutěže se dělily na část silovou a část estetickou a získané body se sčítali. Vzniklo tak nové sportovní odvětví. Kulturistický silový trojboj. První mistrovství republiky v kulturistice se konalo 24. a 25. května 1968 v PKD Bratislava za účasti 27 závodníků z patnácti oddílů. Už tehdy měli někteří závodníci větší silové dispozice, což jim přinášelo nemalý bodový zisk. Ukázalo se ale, že je to na úkor estetického rozvoje a tak byl tento systém v roce 1968 změněn a nahrazen bodovým hodnocením celkového dojmu, souměrnosti postavy a svalového rozvoje. Později došlo k zařazení tlaku do kulturistických soutěží, ale i ten byl časem úplně zrušen. Zájem o kulturistiku byl tak vysoký, že nakonec došlo k jejímu osamostatnění. V r. 1966 dovolil doc. Čáslavský aby se kulturistika oddělila od vzpírání.
Ustavující konference Československého svazu kulturistiky. se konala v Brně 3.5.1969. 13.9.1969 bylo vydáno programové prohlášení, které stanovilo koncepci rozvoje kulturistiky a silového trojboje. Od té doby byl český silový trojboj začleněn, jako komise silového trojboje do Československého svazu kulturistiky.
První soutěž v silovém trojboji, tak jak ho známe dnes, proběhla v roce 1969 jako součást pohárové soutěže v kulturistice. Absolutním výtězem se tehdy stal brněnský závodník Petr Trávník s trojbojem 562,5 kg. V roce 1970 zvítězil v téže soutěži B. Vereš (587,5=197,5; 137,5; 252,5).
Od roku 1970 vznikaly okresní přebory, např. v Ústí nad Orlicí. Postupně vznikaly okresní přebory i v dalších okresech., především tam kde byly aktivní komise kulturistiky při OV ČSTV. Na ně navazovaly od roku 1973 krajské přebory.
Na Slovensku se uskutečnil první krajský přebor v r. 1971 v Ružomberoku., po několika letech stagnace byl v r. 1974 opět obnoven.
Tam kde je silná členská základna se rozbíhají i soutěže družstev např. v severočeském kraji. V té době se ještě soutěží v silovém trojboji zúčastňovali i kulturisté např: J.Hýbl, P. Ryška, V. Papírník a další, nebo vzpěrači P.Holeček, K. Prohl, J. Malenovský a jiní. Vznikají první pravidla a soutěžní řád, začíná se vést evidence rekordů ČSR, SSR a ČSSR, jsou vypracovány první limity výkonnostních tříd a nominační ukazatelé.
Byla to doba elánu, zápalu a chuti do práce. Soutěžní podmínky byly primitivní, neexistovalo speciální vybavení, závodníci mohli závodit i v trenýrkách, obyčejném tričku a teniskách. Na bandáže někteří používaly obinadla, opasky se dělaly z řemenů zemědělských strojů. Přesto se sešlo na soutěži mnohdy i 60 závodníků a na poslední pokusy nastupovali někteří závodníci i o půlnoci. Nebyl ještě zaveden kruhový systém soutěží.
Postupem času vznikaly oddíly specializované na silový trojboj např: v Chodově, Krnově, Jeseníku, Uherském Hradišti, Orlové, Bohumíně, Rýmařově, České Třebové, Bruntále. Na Slovensku např. v Banské Bystrici, Rožňavě a na dalších místech. Objevují se pohárové soutěže v Praze, Brně, Kunovicích, Třinci, Krnově v Jeseníku i jinde.
Tehdejší komise ST dokázala vybudovat dokonalou organizační síť postupových soutěží od okresů až po celostátní úroveň. Vybudování této organizační sítě se stalo základem pro uspořádání prvních přeborů ČSR a SSR v roce 1975, na něž navázalo první mistrovství ČSSR v roce 1979.
Jiří Pavlík z Chebu pořádá v roce 1972 soutěž s názvem "Mistr síly" (neoficiální mistrovství Čech a Moravy), kde vyhrál Jan Ježek z Prahy s trojbojem 695,0 kg (230,0;170,0;295,0). V Chebu se dne 30. 11. 1974 konal první neoficiální přebor ČSR. Nejlepším závodníkem tehdy byl Jan Ježek z Olympic Praha, který podal na svoji dobu vynikající výkon v trojboji 787,5 kg ( 265,0; 192,5; 330,0) a jako první u nás zvedl ze země víc jak 300 kg. Soutěžilo se v šesti kategoriích, kat. do 100 kg ještě nebyla. Vítězové jednotlivých kategorií byli: Soušek (Olomouc) do 67,5 kg; J.Václavík (Cheb) do 75,0 kg; P Holeček (Hrádek) do 82,5 kg; V.Vaněk (Plzeň) do 90,0 kg; K.Kotnauer (Radotín), do 110 kg; a J. Ježek (Praha) nad 110 kg.
První oficiální přebor ČSR se konal v r. 1975 v Třinci. Přibyla kategorie do 100 kg a soutěžilo se v osmi kategoriích. Vítězové jednotlivých kategorií: do 60 kg M.Kalijanko (430=130;120;180 ), do 67,5 kg A. Soušek (550=190;147,5;212,5), do 75 kg T. Pryszcz (562,5=172,5;150;240), do 82,5 kg j. Malenovský (595=197,5;155;242,5), do 90 kg J. Wožniak (627,5=185;182,5;260), do 100 kg F. Škorpík (672,5=227,5;160;285), do 110 kg J. Ježek (770=255;190;325), nad 110 kg J.Haškovec (717,5=245;185;290).
První přebor SSR se konal téhož roku v Topolčanoch. Za zmínku stojí, na tu dobu, vynikající výkon Jána Pukače v kat. do 60 kg a výkon P. Mostného v tlaku, kdy jako první u nás oficiálně překonal hranici 200 kg. Vítězové jednotlivých kategorií: do 60 kg J. Pukač (435=160;95;180), do 67,5 kg M.Huličiak (500=200;110;190), do 75 kg J. Lamper (542,5=180;157,5;205), do 82,5 kg Haszterman (575=180;160;235), do 90 kg M. Tvrdý (585=207,5;145;232,5), do 100 kg I. Urlíček (620=;210;160;250), do110 kg J. Betko (657,5=212,5;180;265), nad 110 kg M. Baran (595=215;155;225).
První neoficiální mistrovství ČSSR se konalo v. r. 1976, v Praze, za účasti 37 závodníků, následovaly ještě dvě "zkušební" mistrovství, v Trebišově a Kunovicích. První oficiální mistrovství ČSSR tak připadlo na r.1979 a konalo se v Ružomberoku. Startovalo 46 závodníků v 10-ti kategoriích. První tituly získali: do 52 kg O.Uličný, Hnúšťa (362,5=112,5;82,5;167,5), do 56 kg A.Urban, Chodov (425=135;92,5;197,5), do 60 kg J. Pukač B.Bystrica (467,5=170;97,5;200), do 67,5 kg J. Vopat, Kraslice (542,5=165;135;242,5), do 75 kg T. Pryszcz z Orlové (605=187,5;165;252,5), do 82,5 V. Vrána, Chodov (680=232,5;172,5;275), do 90 kg F. Škorpík z Orlové (685=232,5;152,5;300), do 100 kg M. Šnajdr z Bratislavy (785=242,5;212,5;330), do 110 kg J. Pelán z Modřic (772,5=255;190;327,5) a v kat. nad 110 kg S. Baumgartner ze Sobotiště (700=235;185;280).
Od uspořádání prvních přeborů ČSR a SSR, a obzvláště od prvního mistrovství ČSSR, došlo k ohromnému vzestupu zájmu o silový trojboj, což dokazoval prudký vzestup účasti závodníků startujících na okresních a krajských přeborech. Tato skutečnost měla velký podíl na prudkém růstu výkonnosti a na stále se zvyšujícím zájmu mladých lidí o tento sport.
Pro nedostatek studijní literatury se často stávalo, že tito lidé neměli odborné vedení. Docházelo u nich ke stagnaci ve sportovních výkonech, přetrénování, i ke zraněním, a ke ztrátě zájmu o tento sport. Pro zlepšení řízení tréninkového procesu v silovém trojboji zpracoval v roce 1982 Josef Švub s Jiřím Hofírkem metodický materiál nazvaný "Silový trojboj". Tato dvojice o rok později vydala tři brožurky, "Technika a trénink dřepu", "Teorie techniky tlaku v lehu" a "Teorie tréninku mrtvého tahu". Metodická rada ve složení Zimmermann - Hofírek v roce 1985 vydala "Základní programový materiál, Silový trojboj", jehož obsah byl složen z dostupné literatury zabývající se problematikou silového tréninku a z poznatků vyplývajících z dlouholeté praxe nejlepších závodníků tohoto sportovního odvětví. V roce 1989 potom vyšla metodická publikace, "Základy silového trojboje", vypracovaná trenérem reprezentace ČR Jiřím Hofírkem, ze které čerpali zkušenosti i někteří pozdější vrcholoví lifteři nejen v Česku, ale i na Slovensku a v Polsku. Informace o dění v silovém troboji bylo možno najít také v "Aktualitách silového trojboje", časopise "Trenér" i ročenkách, které tenkrát vycházely. Dnes se situace změnila a internet dává zájemcům mnoho informací o silovém trojboji. O jednotlivých disciplinách, jejich tréninku, soutěžích a to jak z překladů cizojazyčné literatury, tak i ze zkušeností našich závodníků. V současnosti bohužel neexistuje trenerská, ani metodická komise a tak noví závodníci získávají informace, kromě internetu a časopisu Muscle&Fitness, pouze od starších, zkušených závodníků.
První pravidla silového trojboje byla v platnosti od roku 1975. Od 1.1.1981 začaly platit pravidla vypracovaná Josefem Švubem a členy komise ST, jako Pravidla kulturistiky a silového trojboje. Byly to přepracovaná dosavadní pravidla ale byla sem již převzata některá ustanovení pravidel IPF, nebo byla tato ustanovení upravena pro domácí podmínky. V roce 1984 byla prvně přeložena pravidla IPF. Od r.1987 začíná platit kruhový systém soutěží. V roce 1992 jsou znovu přeložena pravidla IPF (Hofírek, Dolíhal). Od té doby platí pouze překlad pravidel IPF, který je pravidelně aktualizován.
Důležitým okamžikem ve vývoji silového trojboje bylo jeho častečné osamostatnění i když jen v rámci kulturistiky. Při VSKu ÚV ČSTV byla v roce 1980 ustanovena samostatná komise silového trojboje. Vznikl svaz kulturistiky a silového tojboje. To umožnilo vstup českého silového trojboje na mezinárodní půdu. Komise byla tvořena ze zástupců jednotlivých krajů, kteří pracovali v jednotlivých sekcích. V čele stálo předsednictvo. Největších úspěchů zaznamenala komise za předsednictví Josefa Švuba, kdy v ní pracovali, Jaroslav Náprstek, Jiří Hofírek, Zdeněk Kužílek a další.
Na mistrovství ČSSR v. r. 1980 byl udělán první výběr reprezentantů. Do tohoto výběru se dostali Hála, Pertl, Hoza, Chmelař, Sajda, Šnajdr a Pelán. Ti dostali příležitost koncem roku 1981, když se uskutečnilo mezistátní utkání v silovém trojboji ČSSR - MLR, a PLR - ČSSR, ve kterých naši reprezentanti zvítězili shodně 6:2.
Na mezinárodní kolbiště, mezi trojbojařskou Evropu, vstoupil československý silový trojboj při mezinárodním utkání, které se konalo v hale Baníku Most, v listopadu 1983. Utkali se zde závodníci z ČSSR, PLR, Norska, NSR a Belgie. Poprvé spolu bojovali trojbojaři ze socialistických a kapitalistických zemí. V příštím roce dostali naši závodníci pozvání na mistrovství Evropy do Norska.
15.4.1984 se v polském městě Žory konalo utkání PLR, ČSSR a NDR za účast 23 závodníků. Protože reprezentační výběr se připravoval na ME, bylo sestaveno náhradní družstvo ve složení B.Raška (56 kg), L. Fikar (60 kg kat), P. Hála (67,5 kg kat.), Z. Fanta (75 kg kat.), kat do 82,5 zůstala neobsazena, P. Kostelník (90 kg kat), J. Kelner (100kg kat.) a K.Zákostelský (nad 100 kg). Polsko vyhrálo v poměru 8:4. V témže roce byl konečně povolen náš vstup do světové a evropské Federace silového trojboje IPF a EPF a ve stejném roce se náš první reprezentační tým zúčastnil mistrovství Evropy v norském Fredrikstadu. Výpravu tehdy tvořili závodníci Anton Mihok, Miloš Šnajdr, předseda komise silového trojboje Josef Švub a trenér reprezentace ČSSR Jiří Hofírek Vedoucím výpravy byl Jaroslav Náprstek. Naši reprezentanti si nevedli špatně, ale bez speciálního vybavení neměli šanci na lepší umístění. Mihok obsadil 7. místo v kategorii do 67,5 kg výkonem (177,5, 125, 220 a 522,5 kg) a Miloš Šnajdr skončil na 5. místě v kategorii do 110 kg s výkony (275, 220, 315 a 810 kg).
Na Mistrovství světa se poprvé objevil československý tým v. roce 1990, ve složení D. Skirkanič, J.Trnka, S. Hoza a A. Šota. Od té doby se naši reprezentanti zúčastňují ME a MS téměř pravidelně. V září 1987 vznikl "Baltský pohár" jako pohárová soutěž družstev. Soutěž se konala v Polsku za účasti týmů z NSR, Norska, Švédska, ČSSR a dvou domácích družstev. Zvítězilo Švédsko, druhé bylo Polsko a třetí ČSSR. Mihok vyhrál kategorii do 60 kg, Fanta do 75 kg a Gabrhel do 100 kg.
Připomeňme si slavná jména té doby. V Čechách to byli T. Pryszcz, F. Škorpík, J.Pelán, S.Baumgartner, S. Hoza, Z.Sajda, F. Pertl, J. Ondráček, J.Chmelař, J. Kelner, Z. Fanta, P. Malina, P. Kostelník, K. Zákostelský, K. Vodvářka, L. Pasecký. Na Slovensku Š. Kolšovský, D. Skirkanič, A. Mihok, B. Raška, M. Šnajdr, M. Gabrhel, T. Šallai, M. Patro a mnoho dalších.
První medaili na ME, bronzovou, získává v květnu 1986 Štefan Kolšovský v kat. do 52 kg ve švédském Stockholmu. První stříbrnou získává na ME v. r. 1989 Dušan Skirkanič a prvního titulu mistra světa jsme se dočkali až v roce 1991, kdy jej získal Josef Mička v kat. masters. Na juniorských soutěžích byl naším prvním závodníkem na ME v r. 1991 Rudolf Siska. Prvními závodníky kategorie masters byli v.r. 1988 na ME Břetislav Raška a Václav Primus. Ženský tým se poprvé na ME objevil v r. 1992 ve složení A. Hyková, A. Záhumenská, J. Svěráková, L. Sekotová, B. Vachulková a L. Nevařilová. Na MS byly v. r. 1993 byly prvními A. Záhumenská, J. Svěráková a J. Skybová. Zatím jedinou medaili v trojboji, bronzovou, získala na ME 1999 Dana Kafková.
V roce 1993 se rozbíhají soutěže v benčpresu, jako samostatné disciplině, a získávají velikou oblibu. V prvním ročníku existují ještě oblastní soutěže, ale ty v příštím roce již nejsou. Na prvním MS v benčpresu nás reprezentovali Gabrhel a Šota. Ten v r. 1993 získává pro ČSR první medaili v této disciplině (bronzovou) na ME v Budapesti. První zlatou získává Vladislav Vašek a Tomáš Mošnička na MS 2000. Od roku 2001 začíná i MS masters v benčpresu. Tyto soutěže nám přinesly velké množství medailí. Naší první mistryní světa v benčpresu se stala Andrea Kubínová - Jirásková v kat do 82,5 kg v novozélandském Christchurch v r. 2001 výkonem 145 kg.
Představitelé tehdejšího ÚV ČSTV a ÚV Československého svazu kulturistiky kladli do cesty silovému trojboji nesmyslné překážky. To nakonec vedlo k rozdělení na dvě samostatná sportovní odvětví. Kulturistiku a Silový trojboj.
Český svaz silového trojboje, jako samostatné sportovní odvětví, vznikl dne 28. září 1992, kdy byl zaregistrován u Ministerstva vnitra ČR. Prvním předsedou se stal Pavel Hase. Výbor byl tvořen z předsedů jednotlivých komisí, zástupců Čech a Moravy a jednotlivých krajů. Jediným placeným funkcionářem se stal sekretář svazu, Jiří Hofírek. Po osamostatnění silového trojboje došlo k dalšímu prudkému rozvoji tohoto sportu v ČR. Pavel Hase a Vladimír Tejrovský ve spolupráci s Jiřím Hofírkem a Lubomírem Jankem vypracovávají nový Soutěžní řád. Ten v roce 1999 prochází komplexní úpravou, kterou dělá V.Tejrovský ve spolupráci s J. Hofírkem. Další velkou úpravou prochází soutěžní žád v r. 2007 kdy jej V.Tejrovský s M. Vackem přepracovali. Soutěžní řád je stále aktualizován a v následujících letech proběhly ještě další dílčí úpravy.
V.Tejrovský a M.Vacek také vypracovali nové stanovy svazu ST. Dalším důležitým mezníkem v činnosti svazu bylo první pořadatelství mezinárodní soutěže. Jako první jím bylo v r. 1995, Mistrovství světa v benčpresu, ve Frýdku-Místku, které svaz pořádal ve spolupráci s agenturou M.Vars S touto agenturou potom svaz pořádal pravidelně 1 - 2 ME nebo MS každý rok. Až v roce 2002 se Výkonný výbor svazu rozhodl uspořádat sám dvě mistrovství Evropy v benčpresu. Prvním bylo mistrovství masters, druhým potom mistrovství Evropy mužů a žen. Pro náročnost a obtížnou zvladatelnost pořadatelských činností Výkonný výbor odstoupil od dalšího samostatného pořádání mezinárodních soutěží a po roce navázal spolupráce s firmou E motion Vladimíra Matiho. Tato spolupráce se osvědčila a trvá dodnes. Pořadatelská činnost a úroveň mezinárodních soutěží pořádaných v ČR je vysoce hodnocena představiteli IPF a EPF a patří k nejlepším na světě. Tím, že ČSST pořádá každý rok 2-3 mezinárodní soutěže, získává nejen prostředky na svoji činnost ale zároveň umožňuje většímu počtu závodníků startovat a získávat zkušenosti, na těchto soutěžích. Díky tomu se zvyšuje výkonnost a úroveň závodníků. Důkazem toho je účast českých závodníků na Světových hrách (obdoba OH pro neolympijské sporty). Kde naši republiku reprezentovali, Petr Theuser (2001-4 místo, 2005-3 místo), Zdeněk Sedmík (2005-4 místo), Milan Špingl (2009-6 místo, 2013-7 místo).
Na mistrovství světa, v nejprestižnější kategorii, open (pro všechny věkové kategorie), Českou republiku, nejčastěji a nejlépe reprezentoval, v letech 1992-2008, Petr Theuser. Na MS startoval 14x a získal 5 třetích a jedno druhé místo. Na ME má ve stejném období 16 startů se ziskem 5-ti druhých a 4 třetích míst. Titulu mistra světa se dočkal až v roce 2001, když poprvé startoval v kategorii masters. Svůj nejvyšší výkon v reprezentaci podal na MS v r.2007 v kat. do 100kg (902,5꞊ 362,5, 227,5, 312,5) Petr patří k legendám světového silového trojboje. To ohodnotila i světová federace. Dalším vynikajícím českým závodníkem byl Zdeněk Sedmík. Reprezentoval ČR na MS 7x a získal v r. 2007 třetí místo. Na ME startoval 6x a nejlépe se umístil v r.2004, kdy byl druhý. Byl prvním, kdo v ČR oficiálně dosáhl hranice 1 000 kg v trojboji a 300 kg v tlaku. Jeho nejlepší výkon pochází z MS 2007 kde zvedl v supertě��ké kategorii 1 040kg (390,290,360). Nelze neuvést Jiřího Horníka, 9x startoval na MS a jeho nejlepším umístěním bylo 4 místo v r. 2006. Na ME startoval 8x a nejlépe se umístil v r.2005 a 2007. V obou případech byl čtvrtý. Jirka podal svůj nejlepší výkon na MS 2009, kde v kat. do 90 kg dal 840 kg (300,240,300). Mezi úspěšné závodníky MS se zařadil i Tomáš Šárik s 8 starty a dvěma třetími místy. Z ME si z 10 startů odvezl pouze jeden bronz v r. 2008. Svůj nejlepší výkon předvedl na ME 2011, kde v kat. do 120kg zvedl 1 000kg (377,5, 272,5, 350). Dalším medailistou MS byl Milan Špingl, 6 startů a dvě bronzové, 7x startoval na ME, získal 2x bronz v r. 2008 a 2009. V r.2010 byl dokonce stříbrný. Jako první dřepl víc jak 400kg. Jeho nejlepší výkon pochází z MS v r. 2011, 1 072,5kg (422,5, 310, 340). Zbyněk Krejča byl na MS 7x s nejlepším sedmým místem, které získal 2x. Na ME startoval 9x a jeho nejlepší místo, bylo šesté v r. 2006. Nejlepší výkon podal v r. 2013, 915kg (337,5, 285, 292,5). V 67,5 kg kategorii byl 8x na MS Karel Ruso. Nejlépe se umístnil jako sedmý v r. 2011, na ME byl 10x. Nejlépe se umístil v r.2008 a 2009, kdy byl čtvrtý. Svůj nejlepší výkon podal na MS 2012, 607,5 (265, 102,5, 240). Karel se řadí mezi nejpilnější reprezentanty. Největší nadějí českého silového trojboje je David Lupač, který se uvedl na MS v r. 2013 výkonem 1 030kg (425, 282,5, 322,5). Dalšími reprezentanty na MS a ME byli V.Čech, J.Ondráček, L.Strache, M.Hubáček, T.Sedláček, J.Mička, M.Lesk, L.Theuser, P.Demčák, D.Lupač, P.Malina, S.Hoza, K.Jiroušek, D.Švarcbach, D.Mihok a mnoho dalších.zdroj: